1. světová válka
Vznik ČS legií
ČS legie v Rusku
ČS legie ve Francii
Se spojenci
Evakuace
Ve svobodné vlasti
Místo epilogu
 

úvod
fotogalerie
kontakt



ČESKOSLOVENSKÉ LEGIE VE FRANCII

První čs. jednotkou nasazenou na francouzsko-německé frontě byla rota zvaná "Compagnie Nazdar". Vznikla 23. srpna 1914 z krajanů žijících ve Francii, zejména organizovaných ve spolku Sokol a Rovnost. Tvořilo ji na 300 dobrovolníků. Rota byla zařazena do C praporu 2. pochodového pluku Cizinecké legie. Ve městě Bayone obdržela svůj bojový prapor a za českého lva na něm obětovala zakrátko mnoho svých mladých životů.

Rota Nazdar zahájila svou frontovou činnost v prostoru Champagni jako součást Marocké divize. Po různých bojích v první linii nadešel její osudový 9. květen 1915. V tento den dostala rota v rámci Fochovy ofenzívy úkol dobýt kótu 140 blízko Arrasu. Rota dobyla za velkých ztrát 3 německé linie zákopů, přičemž z 250-ti mužů zůstalo bojeschopných pouhých 100. Mezi padlými byl i náčelník pařížského Sokola Josef Pultr, předseda Rovnosti Josef Šíbal, poručík Dostál a další.
Po ztrátách za druhého útoku u Arrasu dne 16. června 1915 byl prapor C rozpuštěn. Rota Nazdar přestala existovat. Zbývající čeští vojáci z roty byli pak roztroušeni do mnoha jednotek pluků Cizinecké legie, se kterými bojovali dokonce na Sahaře.

Dekretem z 19. prosince 1917 povolila francouzská vláda organizaci autonomní čs. armády. Z dobrovolníků, přepravených z Ruska, Rumunska, USA, Itálie, z Cizinecké legie a ze zajatců ze Srbska vznikl 12.1.1918 v městečku Cognac 21. čs. střelecký pluk. Po výcviku v prostoru Darney působil na frontě v rámci francouzské 53. pěší divize. V bojích u Terčinu dosáhl příkladných bojových úspěchů.
Z vyčleněných jednotek 21. pluku vznikl dne 20.5.1918 v Jarnaku 22. čs. střelecký pluk. Zařadil se do vzniklé Československé brigády ve Francii a zúčastnil se spolu s francouzskou 134. pěší divizí bojů v oblasti Vouziers.

29. června 1918 francouzská vláda jako první uznává právo Čechů a Slováků na ustanovení samostatného svrchovaného státu v historických hranicích svých zemí.
Oba pluky (21. a 22. čs. střelecký pluk) pak 30. června 1918 v Darney za přítomnosti francouzského prezidenta R. Poincaré, mnoha ministrů, dr. E. Beneše, zástupců spojeneckých armád a města Paříže složily slavnostní přísahu a převzaly prapor, vyšitý pařížskými ženami. (Tento den je v České republice od roku 2002 uznáván jako Den ozbrojených sil AČR.)

Je nutné připomenout, že do června 1918 bojovalo několik desítek čs. legionářů v rámci Marocké divize ještě v prostoru Champagni, Chemin des Dames, u Verdunu a St. Michael. Teprve v červenci 1918 byli přemístěni zpět do své národnostní brigády.
Československé brigádě po celou dobu působení velel francouzský generál Philippe. Prapory obou pluků byly vyznamenány Československým válečným křížem, 22. pluk navíc i Francouzským válečným křížem.

Válečné pomníky padlých vojáků v Arrasu, Vouziers, Paříži, Champagne, v Argonech, ale i v dalších městech připomínají smutnou skutečnost: z celkového počtu 9 600 československých legionářů bojujících ve Francii se 630 nedočkalo konce války. Válka skončila 11. listopadu 1918 v 11 hodin podpisem kapitulace Centrálních mocností v přistaveném vagónu v Compiegne.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

*